Otázky majitelů psů

Máme psa a fenku. Nechceme štěňátka. Kterého z nich máme dát kastrovat?

Dá se odpovědět z několika hledisek. Záleží na Vašich prioritách. Nekastrovaná fenka je cca 2x ročně atraktivní i pro cizí psy (nejen pro Vašeho), proto kastrací feny vyřešíte riziko gravidity jednou provždy. Kdybych měla já ze svých zkušeností vybrat jen jednoho z nich, volila bych kastraci feny i ze zdravotních důvodů (viz sekce Kastrace feny). Pochopitelně, kdyby měl pejsek (samec) například problémy s prostatou a kastrace by mu prospěla i ze zdravotního hlediska, nebo by byl příliš dominantní, kastrovala bych jeho. Zde je důležitý komplexní pohled na věc.

2.V jakém věku je nejlepší kastrovat fenu?

Znovu se na problém musíme podívat z více úhlů. Z pohledu prevence nádorů mléčné žlázy má být kastrace provedena před prvním háráním, nebo nejpozději mezi prvním a druhým háráním. Později je to z pohledu onkologa víceméně jedno. Jestliže chcete mít psa ke kynologickým účelům a výcviku, doporučujeme kastraci po prvním hárání, neboť psychika psa se po zákroku může měnit. Dále záleží i na plemeni psa. Německá doga psychicky dozrává až v roce a půl, malá plemena naopak dosahují psychické zralosti už v cca 8-12 měsících. Jako prevence nechtěného krytí je kastrace vhodná kdykoli, nejlepší je zákrok naplánovat mimo říji. Kastraci starých fen doporučujeme jako prevenci zánětu dělohy, který je poměrně častý a vzniká 6-8 týdnů po hárání, kdy majitel pozoruje někdy výtok, zvýšený příjem vody, únavu, horečky, které jsou již průvodním jevem vážného onemocnění, a kastrace je jednou z možností, jak fence zachránit život. Takže odpověď? V každém věku přináší kastrace určité výhody.

3.Jak vlastně u vás probíhá kastrace feny?

U nás provádíme zásadně ovariohysterektomie, tedy odstranění obou vaječníků a celé dělohy. Fenky absolvují předoperační vyšetření a je-li vše v pořádku, jsou připraveny k anestezii a zákroku. Předem jsou aplikována nitrožilní antibiotika a léky proti bolesti. Pro zákrok používáme inhalační anestezii s řízenou ventilací. Po uvedení fenky do celkové anestezie otevře chirurg dutinu břišní. Jsou dvě možnosti: ve středové linii, nebo zboku. Naší prioritou je odstranění obou vaječníků a celé dělohy. Pro menší bolestivost a lepší pooperační hojení preferujeme miniinvazivní vstup do břišní dutiny ve středové linii. Zákrok trvá cca 40 minut.

Na našem pracovišti neprovádíme laparoskopické kastrace. Laparoskopie totiž neumožňuje odstranění dělohy ani fyzickou vizualizaci a kontrolu operačního pole. Vyžaduje delší přípravu břišní dutiny pro samotný zákrok - nafouknutí břicha plynem, což je pro zvíře poměrně nepříjemné.

Po operaci je zvíře u nás hospitalizováno do plného nabytí vědomí, večer odchází s majiteli domů.

4. Jak dlouho trvá operace a zotavení po ní?

Standardně se doba operace pohybuje od 30 do 60 minut. Probírání po narkóze je individuální, záleží na použitém anestetiku, stavu, věku a kondici pacienta. Obvykle do hodiny po zákroku už pejsek komunikuje nebo si poklidně dospává ve svém pelíšku, kape mu infuze a je pod stálou kontrolou personálu, než je propuštěn do domácí péče.

5.Musí fenka do celkové narkózy? Nedá se kastrovat v lokálním umrtvení?

Samozřejmě, musí. Je to zákrok v břišní dutině, který by byl bez celkové narkózy značně bolestivý a nebyla by možná ani manipulace se zvířetem. To samé se týká i kastrace psa, samce, i když jde o zákrok mimo břišní dutinu.

6.Někdy se fence „vybere všechno“, ale fence naší sousedky nechali dělohu. Co je správně?

Existuje více medicínských postojů k této otázce. U nás se držíme praxe že „zásadně musí všechno pryč“. Vyhneme se tím možným hormonálním, dermatologickým, onkologickým a jiným komplikacím, které jsou poměrně časté po takzvaných neúplných kastracích. Proto u nás na klinice provádíme pouze kompletní ovariohysterektomie.

7.Stačí podvázání vaječníků?

Tyto praktiky vznikaly jako analogie k humánní praxi. Hormonální cyklus, fyziologie rozmnožování a jiné souvislosti jsou u člověka a psa zásadně odlišné. V současnosti má veterinární praxe dostatek svých statistik, zkušeností a poznatků, které jednoznačně potvrzují správnost úplných kastrací.

8.Je lepší „píchnout injekci proti hárání“, anebo kastrovat fenku?

Toto je opět věcí názoru a jedna z dalších analogií s humánní praxí. U nás hormonální přípravky tohoto typu nepoužíváme. Jsou to samozřejmě certifikované preparáty, určené k těmto účelům, ale mohou mít nežádoucí vedlejší účinky. S klienty raději probereme celou situaci a pokud je fenka mladá a chtějí štěňátka, budeme ji raději dvakrát hlídat a necháme cyklus proběhnout přirozeně. Pokud je gravidita zcela, volíme kastraci jako jednorázové řešení na celý život.

9.Naší feně je osm let, utekla a nevíme, jestli se „něco stalo“. Je možné ji kastrovat?

Na otázku „jestli se něco stalo“, Vám odpoví Váš veterinář cca 24. den po eventuálním nakrytí, sonografickým vyšetřením. Počítejte s tím, že ideální čas na krytí je 9.-12. den cyklu. Z praxe víme, že klient není často schopen přesně uvést, ve kterém dni cyklu se fenka nachází. Proto hrozí, že fena bude v průběhu zákroku skutečně gravidní.
Kastrace gravidní fenky je velmi citlivé téma. Setkává se zde etika, pseudoetika a realita. Je osobní věcí chovatele i veterináře, jak se k takové situaci postaví. Na našem pracovišti kastrujeme i zvířata s potvrzenou graviditou.

10. Změní se povaha psa po kastraci?

Odpověď je jiná u psa a feny, liší se podle plemene a temperamentu zvířete. Obecně se kastrovaná zvířata pokládají za klidnější a přítulnější. Mnoho majitelů se obává ztráty temperamentu zvířete, jiní naopak požadují kastraci proto, že je zvíře agresivní. Je velmi důležité pohovořit si otevřeně s Vaším veterinářem, včas a detailně mu sdělit svá očekávání. Problém nechtěných štěňat je vyřešen jasně, kastrovaná fenka neporodí. Problematika psychiky je komplikovanější. Pes, který je dominantně agresivní, se může kastrací zklidnit. Pes, který je útočný ze strachu, zůstane agresivní i nadále. Mnozí psi k výkonu svého poslání – asistenční, slepečtí psi - jsou kastrováni automaticky, aby zůstávali koncentrováni na svoji práci. Proto o psychice, povaze pejska a o Vašich očekáváních, která má kastrace naplnit, doporučuji hovořit napřed.

11.Jak se změní kastrovaný pes?

Něco o psychice jsem už naznačila výše. Jaké jsou ty vnější změny? Nežádoucí, ale ovlivnitelná, je tendence k přibývání hmotnosti. Dále je typický růst tzv. štěněčí podsady – jemné dlouhé husté srsti.

12.Mám psa, sedmiletého beagla, který stále utíká za fenkami. Pomůže mu kastrace?

Kastrace obecně snižuje pohlavní pud na minimum a často vyřeší u psů i útěky z domova. Pozor ale na plemena, která mají v sobě „toulavé boty“ a tento styl života souvisí s jejich genetickou výbavou a povahou. Tam efekt nemusí být 100%. A je důležitá ještě jedna věc. U nás je v obecném povědomí, že za nechtěná štěňata mohou pouze majitelé feny. Ale co psí tátové? Tito pejsci mají také domov a pána, který nese za svého psa zodpovědnost. Nezapomínejme na to. Proto pokud Váš pes utíká, kastrace určitě ANO!

13.Je kastrace trápením zvířat?

Záleží na tom, jak to myslíte. Samotný zákrok a pooperační období probíhá pod lékařskou kontrolou a za použití léků proti bolesti. Co se týká etiky a zásahu do „psích práv“, když pomyslíme na množství uvázaných, nebo naopak zraněných a bezpřizorních psů, tak je kastrace rozumné a kultivované řešení.

14.Kolik stojí kastrace feny?

Ceny kastrací jsou rozmanité. Záleží na použitém typu anestezie, léků, materiálů, hmotnosti psa, délce zákroku, typu výkonu, použití technického vybavení, personálu, jestli je dané pracoviště plátcem DPH, a podobně. To vše ovlivňuje finální cenu zákroku. V Praze se cena pohybuje od 2000 do 10 000 Kč.
U nás klienti obvykle požadují předoperační vyšetření, inhalační anestezii , miniinvazivní přístup, pooperační hospitalizaci a monitoring. To se samozřejmě odráží v ceně operace.

15. Víte, jaký je postoj ke kastracím v zahraničí ?

Ve vyspělých zemích jsou kastrace samozřejmostí, často jsou tyto zákroky podporované jistými úlevami pro kastrované psy – je v zájmu společnosti, aby se nepřemnožovala nechtěná zvířata. Nekastrovaná zůstávají zvířata chovná, ale není to pravidlem. Myslím, že to vždy bude o lidech a o jejich zodpovědnosti. Proč by fenka křížence nemohla mít štěňátka, pokud jim dokážeme najít důstojný domov plný lásky?

16.Naše fenka je stará a už nehárá. Znamená to, že už nemůže mít štěňata?

Velký omyl! Může a nemusí to tak být. Fenka může mít ve vyšším věku méně intenzivní projevy, které vy nezpozorujete ve formě krvácení, ale plodná být ještě může. Není neobvyklým jevem, že majitel přivede třináctiletou fenku, která „nějak přibrala“ a zjistíme, že je týden před porodem.

17.Přibere fena po kastrování?

Nadváha je častý strašák a má reálné opodstatnění. Metabolismus a aktivita psa a feny se kastrací mění, proto je vhodné myslet na tuto eventualitu předem a krmit kastrované zvíře speciálními krmivy, připravenými nutričními odborníky právě pro tento účel.

18.Slyšela jsem, že feny po kastrování trpí pomočováním. Chtěli jsme nechat kastrovat naši tříletou kokršpanělku. Máme se tohoto jevu obávat??

Pokastrační inkontinence se opravdu vyskytuje u určitého procenta kastrátů zejména velkých plemen, a to zhruba 3 roky po zákroku. Momentálně máme na trhu nehormonální přípravek, který tento problém velmi úspěšně řeší.

19.Soused má fenu. My psa. Stále ničí plot. Kdo má dát kastrovat svého psa?

Fenka je v době hárání atraktivní pro všechny psy – a jestliže je volně v zahradě, bude jistější (kvůli ní i kvůli plotu), když bude kastrovaná. Na druhé straně, pes, samec, ničí plot, aby se dostal na svobodu, takže i v jeho případě má kastrace své opodstatnění.

20.Naši fenku doporučili kastrovat kvůli cukrovce. Jak to spolu souvisí?

Progesteron je hormon produkovaný vaječníky. Jeho hladina po hárání je poměrně vysoká a způsobuje uvolňování růstového hormonu z mléčné žlázy. Růstový hormon snižuje účinnost inzulínu produkovaného slinivkou, takže slinivka produkuje další a další inzulin, a protože jeho množství je omezené, po vyčerpání těchto zásob dochází k nedostatku inzulinu a následné cukrovce. Kastrací redukujeme produkci progesteronu a tím i jeho neblahý vliv na vyčerpání inzulinových zásob slinivky a vznik diabetu.

Upozornění

Horní menu

Drobečková navigace